Pavel Drašar absolvoval studium organické chemie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v letech 1966-71, po dalším roce studia zakončeného rigorosní zkouškou, kdy zároveň na PřF UK působil jako odborný asistent, získal titul RNDr. Od roku 1972 do r. 2002 pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie (původně ČSAV, nyní AV ČR), kde v letech 1974-1977 absolvoval vědeckou aspiranturu a dosáhl titulu CSc. Od roku 2002 působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (docent organické chemie 2002, profesor 2004) na Ústavu chemie přírodních látek Fakulty potravinářské a biochemické technologie.

Pavel Drašar je autorem a spoluautorem více než 210 sdělení evidovaných databází Web of Science a 25 patentů. Téměř od počátku své vědecké dráhy se věnuje chemii steroidů v celé šíři jejich strukturních typů a možných biologických aktivit. Jeho záběr se postupně rozšířil o řadu dalších skupin přírodních látek, jako jsou například seskviterpeny a další terpenoidy, porfyriny a další oligopyroly, využití přírodních synthonů ke konstrukci sebeskladných supramolekulárních systémů. Jeho práce našly aplikace v mnoha oborech věd o životě (Life Sciences), navržené látky a postupy jejich přípravy se uplatnily například v lékařství (např. endokrinologie, imunochemická diagnostika), biologii živočichů i rostlin, buněčných zobrazovacích metodách, jako standardy pro analytickou chemii. Laboratoří Pavla Drašara prošla řada studentů všech stupňů, kteří pod jeho vedením mohli těžit z multidisciplinárního přístupu a četných odborných kontaktů svého školitele. Řada z nich díky tomu mohla absolvovat odborné stáže na významných zahraničních pracovištích.  

Rozsáhlé odborně-společenské aktivity Pavla Drašara zahrnují členství v národních i mezinárodních odborných společnostech, často v jejich volených orgánech, organizaci odborných setkání na národní i mezinárodní úrovni, editorskou činnost, práce na posudcích a expertízách z oblasti chemie, práce v komisi pro českou nomenklaturu v organické chemii. Z řady národních konferencí a symposií, jejichž organizace se účastnil, a mnohdy je i inicioval, je třeba zmínit zejména přes dvacítku ročníků konference „Pokroky v organické a bioorganické chemii“ a Sjezdy chemiků pořádané Českou společností chemickou, z mezinárodních zejména předsednictví organizačního výboru Kongresu EuChems Praha 2012 a jeho úlohu v obnovení série konferencí Isoprenoids, jehož 22. ročníku (Praha 2016) byl hlavním organizátorem. Pavel Drašar je dlouholetým členem redakční rady Chemických listů a Bulletinu České společnosti chemické, pro tyto časopisy napsal rovněž řadu editorialů a dalších textů věnovaných souvislostem chemie s legislativou a pedagogikou. Jako hostující editor se účastnil přípravy několika speciálních čísel mezinárodních časopisů (např. Steroids Vol. 117, 2017), od roku 2015 je stálým členem redakční rady časopisu Steroids.  

Významným rysem přístupu Pavla Drašara k budování mezinárodních kontaktů je celoživotní snaha o udržení jednoty vědeckého světa a pokud možno nerespektování dobových „železných opon“. Zatímco na stycích svého ústavu v zemích „západního“ světa (včetně Japonska) se podílí významnou měrou, kontinuita cenných kontaktů s kolegy v zemích, jako je Bělorusko či Kazachstán byla udržena hlavně díky němu.  

Pavel Drašar patří mezi velké osobnosti VŠCHT Praha a Medaili Emila Votočka si za svoji celoživotní pedagogickou, vědecko-výzkumnou a řídící činnost nesporně zaslouží.

Diplomantka Ing. Tereza Přerovská získala Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy pražských veřejných vysokých škol, brněnské techniky a mladé talentované pracovníky Akademie věd České republiky. Gratulujeme!

 Historické pivo Zubr budou zkoumat odborníci na Ústavu biotechnologie v Praze

Historická pivní lahev pivovaru Zubr, která byla v nedávné době objevena a nálezcem věnována pivovaru, byla slavnostně otevřena a pečlivě odebrány vzorky. Nechyběla ani degustace historického piva, které se ujali ředitel Tomáš Pluháček a Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

„Osmdesát let staré pivo samozřejmě už po takové době není pitelné, ale i přesto nám může díky moderním přístrojům a speciálním analýzám poskytnout mnoho zajímavých informací o použitých surovinách i výrobních postupech,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr a dodává: „Doufáme, že se nám podaří o pivu zjistit některé údaje, které potvrdí podobnost receptury či používaných surovin u piva z doby 1.republiky a současného piva Zubr Grand.“

Po degustaci piva a odebrání vzorků bude probíhat testování historického piva. „V laboratoři přerovského pivovaru proběhne základní pivovarská analýza, při které se bude zkoumat stupňovitost piva, obsah alkoholu, stupeň prokvašení, barva, čirost a pH,“ popisuje postup Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Další vzorky budou převezeny do laboratoří Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, konkrétně na Ústav biotechnologie, kde pracovníci ústavu v čele s předními osobnostmi českého pivovarství prof. Ing. Gabrielou Basařovou, DrSc. a prof. Ing. Pavlem Dostálkem, CSc. provedou  analýzy vyžadující speciální přístrojové vybavení. Jedná se například o kapalinový chromatograf, který umožňuje separaci složek kapaliny za účelem stanovení jejich přítomnosti a koncentrace ve vzorku včetně izolace jednotlivých složek.

Výsledky analýz, které poskytnou unikátní údaje o složení piva i jeho výrobě, se očekávají v horizontu několika týdnů.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". V loňském roce rozšířil svůj sortiment o 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal na podzim prestižní ocenění v degustační soutěži České pivo 2014 a to v kategorii světlé výčepní pivo (1. místo Zubr Gold) a v kategorii tmavé pivo (2. místo Zubr Classic tmavý).

Jak poznáme kvalitní potraviny? Jako nevhodné k lidské spotřebě bývají označeny dvě procentakontrolovaných potravin ročně, nekvalitních je ale dalších 15 procent. Jsme popelnicí Evropy? Proč máme problém s jakostí potravin? Nehledáme místo kvality spíš příznivou cenu? Máme se víc bát přídatných látek neboli éček, nebo nevyváženého jídla, které dodá organismu přemíru rizikových živin, jako například nasycené mastné kyseliny a jednoduché cukry? A jaké jsou nejčastější mýty o potravinách? V Hyde Parku Civilizace odpovídala profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické.

http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/27.9.2014/

Absolvent FPBT Ing. Petr Veselý Ph.D. byl jmenován do nejvyšší technické funkce „vrchní sládek“ druhého největšího pivovarského koncernu na světě SABMiller Ltd. (více – Kvasný průmysl 04/2015).

Kvasny průmysl_04_2015.pdf

Test čokolád

TEST: Brambůrky pod drobnohledem. Kolik je v nich toxického akrylamidu?

Bramborové lupínky neboli chipsy jsou léta nedílnou součástí mnoha oslav, u někoho dokonce tvoří část běžného jídelníčku. Na trhu je mnoho druhů s různými příchutěmi. Reklamy lákají na slastné křupnutí a polechtání chuťových pohárků. A přestože výživoví poradci lomí rukama a lékaři varují, že se nejedná o zdravou pochutinu, konzumujeme je stále.

zdroj - - - - - - >

 Profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze, v rozhovoru pro časopis TÉMA tvrdí, že to s kvalitou českých potravin není až tak zlé.

Zdroj:http://ona.idnes.cz/ecka-v-potravinach-0np-/zdravi.aspx?c=A150122_102336_zdravi_pet