V úterý 5. 4. 2022 byl v prostorách zrekonstruované Uhelny zahájen cyklus přednášek, který si klade za cíl seznámit studenty doktorského studia FPBT a taktéž všechny případné zájemce z řad studentů i zaměstnanců s vědecko-výzkumnými tématy řešenými na jednotlivých pracovištích fakulty. Seminář zahájila profesorka Petra Patáková, krátkým představením Ústavu biotechnologie a navázala tématem: Biosyntéza a biologická aktivita sekundárních metabolitů houby Monascus“. Houba rodu Monascus je známá již dlouhá staletí na asijském kontinentu jako přírodní lék na trávení a zlepšení krevního oběhu. Otázky, které si klade skupina prof. Patákové, jsou, jaké látky stojí za léčivými účinky této tradiční čínské medicíny a jakým způsobem jsou v uvedeném mikroorganismu produkovány. Druhá prezentace byla věnována Proteomické analýze nerozpustných materiálů aneb in-sample digestion, kterou nás profesor Radovan Hynek seznámil s využívanými metodikami a zároveň s historií proteomiky nejen ve světě, ale i na půdě VŠCHT. Společně s docentkou Kučkovou pak nastínili neuvěřitelně širokou škálu možných aplikací od stomatochirurgie až po analýzu uměleckých děl z přelomu minulého tisíciletí.

Další dvě témata budou přestavena v úterý 17. května, kdy se představí Ústav konzervace potravin s přednáškou Instrumentální nástroje pro odhalení smyslových vad potravin a predikci trvanlivosti a Ústav sacharidů a cereálií s výzkumem polysacharidů a jejich aplikacemi. Všichni jsou srdečně zváni! Bližší informace k časovému harmonogramu a jednotlivým setkáním jsou k dispozici v e-learningové aplikaci Moodle - Doktorské studium na FPBT – cyklus přednášek pro doktorandy.

V sobotu 14. května ve věku nedožitých 80 let zemřel náhle po krátké nemoci prof. RNDr. Vladimír Jirků, DrSc., významná osobnost Ústavu biotechnologie a celé Fakulty potravinářské a biochemické technologie. Celý svůj profesní život spojil s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, kam nastoupil v roce 1972 po ukončení doktorského studia na Přírodovědecké fakultě University Karlovy. V roce 1990 se habilitoval v oboru Mikrobiologie a ve stejném oboru byl jmenován řádným profesorem v roce 2001. V roce 1994 mu byl udělen nejvyšší vědecký titul doktor technických věd. V roce 2021 rektor VŠCHT Praha Vláďu jmenoval emeritním profesorem.

Vláďova vědecká i pedagogická činnost byla vždy spojena s biologickými obory. Své hluboké znalosti biologie využil při úspěšném řešení mnoha vědeckých projektů jak základního, tak aplikovaného výzkumu. Ten vyústil v těsnou spolupráci s průmyslovými podniky, která byla završena udělenými patenty a průmyslovou realizací vyvinutých technologií. Hluboké biologické znalosti rovněž zúročil při tvorbě a osobním přednášení více než 15 předmětů pro všechny stupně vysokoškolského studia, a to v oblastech mikrobiologie, genetiky, buněčné biologie, molekulární biologie, aplikované buněčné biologie a biotechnologií. Celkově byl výborným pedagogem, což se projevovalo také při vedení kvalifikačních prací řady bakalářských, magisterských a doktorských studentů.

Vláďa byl skvělým kolegou a výborným kamarádem, který byl vždy za jakýchkoliv okolností ochoten poradit a pomoci, a to nejen v pracovních záležitostech. Nedocenitelná byla jeho spolehlivost, čestnost a celkový morální kredit.

Pro nás pro všechny je jeho nečekaná smrt obrovskou ztrátou. Vláďa nám bude trvalým příkladem skvělého vysokoškolského pedagoga, který dokázal skloubit kritického myšlení při zachování celoživotního entuziasmu a dobré nálady i ve složitých situacích.

                                                                                              kolegové z Ústavu biotechnologie

Průvodce legálním užíváním obrazových a jiných netextových zdrojů: Jak to dělat správně seznamuje čtenáře ze základními principy autorského práva a s dalšími právy spojenými s užíváním netextových zdrojů. Publikace je určena především pro studenty a pro další členy akademické obce. Může ji však využít každý, kdo si při tvorbě vlastního díla klade otázky spojené s legálním nakládáním s netextovými zdroji, a to jak cizími, tak i vlastními. Průvodce čtenáře nejprve seznamuje s teoretickými pojmy dané problematiky a poté rozebírá konkrétní způsoby užití netextových zdrojů. Pro lepší orientaci je publikace obohacena o sérii navigačních ikon a rozhodovacích schémat.

Více informací na stránkách Vydavatelství VŠCHT.

Průvodce je možné stáhnout ZDE.

Cenu Karla Preise za rok 2021 získaly Anna Miškovská a Alena Čejková z Ústavu biotechnologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, a to za práci Přehled bakterií používaných k přípravě nanočástic kovů.

Tato cena je každoročně udělována za nejlepší přehledový článek otištěný v časopisu Chemické listy.

Redakce Chemických listů autorkám srdečně blahopřeje.

http://www.chemicke-listy.cz/ojs3/index.php/chemicke-listy/article/view/3894/3811

https://csch.cz/o-spolecnosti/oceneni/cena-karla-preise/

Profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy byla v sobotu 8. 1. 2022 hostem Daniela Stacha v pořadu Hyde Park Civilizace. Záznam z pořadu můžete zhlédnout ZDE.

Gabriela Basařová, Jan Šavel, Petr Basař , Pavlína Basařová , Adam Brož 

Dovolujeme si nabídnout Vám druhé, aktualizované a upravené vydání knihy „Pivovarství“. Kolektiv autorů tím navazuje na první, dnes již rozebrané a velmi poptávané vydání této zásadní publikace v oboru (vyšlo v roce 2010). Vzhledem k tomu, že vývoj pivovarského průmyslu od prvního vydání knihy pokračoval rychlým tempem, doplnili autoři jednotlivé kapitoly o aktuální informace týkající se nových technologií, zařízení a vědeckých poznatků včetně odkazů na nové zdroje informací.

Kniha „Pivovarství“ pojednává v šestnácti kapitolách o celém procesu výroby piva. První kapitola se zabývá surovinami potřebnými pro výrobu piva (slad, chmel a chmelové produkty, voda a pomocné suroviny). Separátní kapitola je věnována pivovarským kvasinkám. Stěžejní část publikace tvoří kapitoly, v nichž je podrobně popsána výroba piva od přípravy mladiny na varně, přes hlavní kvašení a dokvašování, filtraci (včetně odstřeďování a membránových technik) až po pasteraci a stáčení. V knize jsou porovnávány vlastnosti různých druhů piv, fyzikálně-chemická a senzorická stabilita piva, vysvětlen proces stárnutí piva a hodnocení jeho jakosti. Samostatné kapitoly se zabývají enzymy důležitými pro výrobu piva, mikrobiologií pivovarské výroby, řízením jakosti, hygienou a sanitací výrobních zařízení, energetickým hospodářstvím a problematikou odpadních vod a emisí. Závěr knihy je věnován zdravotním aspektům piva. Jednotlivé kapitoly jsou většinou zahájeny krátkým přehledem historického vývoje, následují teoretické základy, přehled používaných technologií včetně inovací, laboratorní kontroly apod. Každá kapitola je doplněna velmi bohatým seznamem literárních citací.

Kniha je rozsahem a pojetím určena studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia pivovarství, dále pivovarským odborníkům a v neposlední řadě i nadšencům z řad laické veřejnosti, kteří se chtějí o tradičním českém oboru dozvědět více podrobností.

Speciální nabídka pro studenty vysokých škol: Pivovarství – nabídkový list pro studenty 

GRATULUJEME!

Leoš Uttl získal AOAC International / Eurofins Foundation “Testing for Life” Student Award pro rok 2021

Jakub Tomáško získal AOAC International / Herbalife Nutrition Student Scholarship pro rok 2021

Klára Navrátilová získala AOAC International/Sciex Rising Star Award pro rok 2021

Kateřina Šebelová získala 2021 Harvey W. Wiley Scholarship

Harvey W. Wiley Scholarship je ročně udělováno jménem Harvey W. Wiley, jednoho ze zakladatelů organizace AOAC INTERNATIONAL v roce 1884.

V této příručce jsou srozumitelným způsobem a na řadě konkrétních příkladů vysvětleny jednotlivé formy plagiátorství a jak se plagiátorství vyhnout.

Příručku najdete ZDE. 

Dozvíte se:

• Kde vzít vlastní myšlenky,
• Jak správně citovat různé zdroje,
• Co přesně se považuje za plagiátorství,
• Jak se vyhnout různým formám plagiátorství,
• Příklady (ne)slavných plagiátů,
• O třech O proti plagiátorství,
• I pár tipů, jak nespadnout do časového presu.