Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFPBT  → Poznej vědu v akci

Poznej vědu v akci

VŠCHT Praha nabízí středním školám projektové aktivity, jejichž cílem je: 

(i) Umožnit studentům středních škol praktickou zkušenost v laboratoři

Nabídnout studentům příležitost vyzkoušet si nejnovější laboratorní přístroje a metody, které nejsou na středních školách běžně k dispozici a podpořit rozvoj praktických dovedností skrze reálné experimenty.

(ii) Posílit možnosti výuky chemie a přírodních věd na středních školách

Rozšířit znalosti studentů středních škol o aktuální postupy, které v prostředí středních škol nejsou vždy dostupné.

Přihlašování na projektové aktivity, které budou probíhat v lednu a únoru 2026, bude otevřené v pondělí 15.12. v 9:00

Přihlašování na projektové aktivity

Aktuální nabídka projektových aktivit:

Molekulární biologie v praxi: Detekce patogenů v potravinách

Kontaminace potravin bakteriemi rodu Salmonella představuje významné riziko pro lidské zdraví. Tyto bakterie se vyskytují především v potravinách živočišného původu, jako jsou maso, vejce či mléčné výrobky, a mohou způsobit závažné onemocnění známé jako salmonelóza. Studenti se seznámí s moderní metodou detekce salmonel v potravinách pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), která umožňuje rychlé a velmi citlivé odhalení bakteriální DNA. Studenti si sami připraví vzorky a vyzkouší si práci s PCR a agarosovou elektroforézou pomocí přístrojů MiniPCR a Bluegel. Během laboratorní práce budou mít možnost interaktivně sledovat průběh experimentů pomocí smartphonu. Součástí programu je i seznámení s klasickými kultivačními metodami detekce patogenů. Tento projekt studentům přiblíží aktuální metody molekulární diagnostiky využívané v potravinářství a při ochraně veřejného zdraví.

 

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 16-20

Je možné přihlašovat studenty pouze ve 3. a 4. ročníku střední školy.

Nabízené termíny:

28.01.2026     8:30-12:30

29.01.2026     13:00-17:00

02.02.2026     8:30-12:30

 Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Biochemie a mikrobiologie

 Druhá šance pro bioodpad: Výroba antibakteriálních nanočástic

Zemědělská výroba produkuje širokou škálu odpadů, které mohou najít nové a smysluplné využití. Tento laboratorní projekt studenty zavede do oblasti udržitelné nanotechnologie. Naučí se, jak lze využít zemědělský odpad, konkrétně zbytky ze zpracování technického konopí, k ekologické výrobě antibakteriálních stříbrných nanočástic. Přírodní extrakty z rostlinných odpadů obsahují látky schopné redukovat stříbrné ionty a přeměnit je na stabilní nanočástice, a to bez použití toxických chemikálií a energeticky náročných procesů. Studenti si vyzkouší přípravu a charakterizaci rostlinných extraktů, připraví směs pro přípravu nanočásticové suspenze a následně pomocí UV-Vis spektrofotometru zjistí přítomnost nanočástic v roztoku. Laboratorní projekt propojuje chemii, biotechnologii a environmentální vědy a ukazuje, jak vědecké poznatky přispívají k efektivnímu využívání přírodních zdrojů a rozvoji šetrných metod boje proti bakteriálním infekcím. Experimenty studentům přiblíží moderní přístupy k výrobě pokročilých nanomateriálů a inspirují je k hledání udržitelných řešení pro budoucnost.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 15

Nabízené termíny: 

13.01.2026     13:00-17:00

20.01.2026     13:00-17:00

 Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Biochemie a mikrobiologie

Chemie a senzorika nápojů: Co skrývají kolové a energetické drinky?

Kolové a energetické nápoje patří mezi oblíbené nealkoholické nápoje, jejichž složení a možná zdravotní rizika jsou častým předmětem odborných diskuzí. V této laboratorní úloze se studenti zaměří na analýzu chemického složení těchto nápojů a jejich senzorické hodnocení. Vyzkouší si spektrofotometrické stanovení kyseliny fosforečné, která ovlivňuje chuť a stabilitu nápoje. Pomocí moderní analytické techniky, vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou nebo UV detekcí (HPLC-MS nebo HPLC-UV), kvantifikují obsah kofeinu. Součástí úlohy je také senzorická analýza v senzorické laboratoři, kde studenti zhodnotí vzhled, barvu, vůni, chuť a perlivost nápojů, porovnají různé vzorky a vyzkouší si různé typy senzorických testů. Zjistí tak, jak chemické složení a fyzikální podmínky ovlivňují senzorické vnímání. Tento projekt umožní studentům nahlédnout do analytických postupů využívaných v potravinářství v analytických laboratořích, i při vývoji nápojů.


 

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 20

 

Nabízené termíny:

13.01.2026     8:30-12:30

15.01.2026     8:30-12:30

20.01.2026     8:30-12:30


 Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Chemie a technologie potravin

Jak smíchat nesmísitelné: Tajemství emulzí a rostlinných olejů

Emulze jsou směsi kapalin, které se za běžných podmínek nemísí, ale díky přítomnosti emulgátoru vytvářejí stabilní systém s širokým uplatněním v potravinářství, kosmetice i farmacii. V tomto laboratorním projektu se studenti ponoří do světa rostlinných olejů, které tvoří základ mnoha emulzí, a prozkoumají jejich chemické i fyzikální vlastnosti. Zaměří se na složení různých druhů olejů — řepkového, slunečnicového, olivového extra panenského a rafinovaného. Pomocí tenkovrstvé chromatografie a vizualizací pomocí fosfomolybdenové kyseliny identifikují základní složky olejů, spektrofotometricky určí obsah pigmentů, karotenoidů a feofytinů a naučí se hodnotit kvalitu a čerstvost olejů prostřednictvím stanovení čísla kyselosti. Zjistí také, jak se liší složení mastných kyselin u jednotlivých druhů olejů a jak toto složení ovlivňuje jejich nutriční hodnotu. Prakticky si vyzkouší přípravu stabilní emulze z oleje, vody a vaječného žloutku pomocí emulgačního míchadla a porozumí tak funkci emulgátorů při spojování nemísitelných látek. Tento laboratorní projekt propojuje chemickou analýzu s praktickým využitím v potravinářství a studentům odhalí tajemství nejen emulzí, ale i olejů, které denně konzumujeme.

 

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 15

Nabízené termíny: 

14.01.2026     8:30-12:30

21.01.2026     13:00-17:00

28.01.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Chemie a technologie potravin

Zabalená věda: Co chrání masné výrobky?

Masné výrobky, jako je šunka, patří mezi potraviny s krátkou trvanlivostí. Aby zůstaly mikrobiologicky bezpečné, smyslově atraktivní a růžové místo šedé, využívá se celá řada technologií – a právě ty si v tomto laboratorním projektu studenti vyzkouší. Budou zkoumat, jak chemické složení vnitřní atmosféry balení ovlivňuje trvanlivost potraviny. Dozví se, že i plastová fólie propouští molekuly plynů a vody, a proto je nutné její složení pečlivě volit. Pomocí plamenové zkoušky určí, jaký typ polymeru byl k výrobě obalu použit, a delaminací odhalí strukturu vícevrstvých kompozitních fólií. Dále si vyzkouší stanovení dusitanu sodného, který hraje klíčovou roli při stabilizaci barvy výrobku a prodloužení trvanlivosti, a to pomocí spektrofotometrické analýzy. Tento laboratorní projekt propojuje chemické, fyzikální a technologické poznatky a ukazuje, jak zásadní roli hraje obal a vnitřní atmosféra při ochraně potravin. Studenti si vyzkouší metody, které využívají odborníci při vývoji potravinářských výrobků, a pochopí, že věda se ukrývá i tam, kde ji běžně nehledáme – třeba ve vaší oblíbené šunce.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 15

Nabízené termíny: 

15.01.2026     8:30-12:30

22.01.2026     8:30-12:30

29.01.2026     8:30-12:30

 Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Chemie a technologie potravin

Cukrovinky zblízka: Výroba a analýza čokolády a mouky

Jak se z kakaového bobu stane čokoláda? Co ovlivňuje kvalitu pšeničné mouky, jaké je její použití pro chléb, nebo sušenky, a jakou roli v těstě hraje lepek? Tento prakticky zaměřený projekt nabízí studentům možnost seznámit se s vybranými technologickými a analytickými postupy v oblasti potravinářství. V první části se zaměří na hodnocení kvality pšeničné mouky podle mezinárodních standardů a porovnají vlastnosti lepku v těstech z hladké a celozrnné mouky. Projekt doplní zkoumání vlastností pudinku, kde studenti zjistí, jak probíhá jeho stárnutí a jak lze tyto změny sledovat pomocí laboratorních metod. Ve druhé části se studenti ponoří do procesu výroby čokolády. Projdou si celý postup od zpracování kakaových bobů po finální výrobu čokoládových bonbonů, přičemž pochopí význam temperace a dalších kritických kroků ovlivňujících kvalitu a vzhled čokoládových produktů, jako je např. šedý povrch. Projekt tak spojuje teorii s praxí a přináší studentům konkrétní zkušenosti s hodnocením kvality potravin a porozuměním výrobním procesům.

 

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 15

Nabízené termíny: zde je úprava termínů

15.01.2026     8:30-12:30

22.01.2026     8:30-12:30

29.01.2026     8:30-12:30

05.02.2026     8:30-12:30

12.02.2026     8:30-12:30

 Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Chemie a technologie potravin

Želé bonbóny s kanabinoidy – „nevinná“ zábava, nebo vážné ohrožení zdraví?

Kanabinoidy představují skupinu látek, které dokážou výrazně ovlivňovat chod lidského organismu – od nálady a vnímání až po některé fyziologické funkce. Mezi nejznámější patří fytokanabinoidy, tedy přírodní sloučeniny obsažené v konopí (Cannabis sativa). Právě díky nim se na trhu objevuje široká škála konopných výrobků, které mladí lidé často vyhledávají pro pocit uvolnění nebo zlepšení nálady. V posledních letech se však vedle přírodních látek začaly objevovat i jejich (semi)syntetické varianty – chemicky připravené kanabinoidy s výrazně silnějším či nepředvídatelným účinkem. Tyto sloučeniny mohou představovat závažné zdravotní riziko, protože jejich působení a toxicita nejsou vždy dostatečně probádané. Uživatelé si tak často neuvědomují, že i zdánlivě neškodný produkt, jako je želé bonbon, může obsahovat látku s potenciálně nebezpečnými účinky. V tomto laboratorním projektu se studenti zaměří na analýzu kanabinoidů v želé bonbónech. Vyzkouší si, jak připravit vzorek s komplikovanou konzistencí s využitím tekutého dusíku a jak pracovat s analytickými přístroji. K detekci a kvantifikaci kanabinoidů využijí jak kapalinovou chromatografii s UV detekcí, tak i jednodušší stanovení pomocí spektrofotometrie. Projekt nabídne studentům nejen vhled do principů analytické chemie a metod používaných ve forenzní toxikologii, ale také jim umožní lépe pochopit, jaké látky se mohou skrývat i v produktech, které vypadají zcela neškodně. Získané poznatky jim pomohou lépe se orientovat v problematice moderních psychoaktivních látek a vnímat rizika spojená s jejich nekontrolovaným užíváním.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 24

Je možné přihlašovat studenty pouze ve 2. až 4. ročníku střední školy.

Nabízené termíny: 

22.01.2026     8:30-12:30

27.01.2026     8:30-12:30

29.01.2026     8:30-12:30

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Forenzní a toxikologická analýza

Mikrobiologie v praxi: na stopě patogenům

Patogenní mikroorganismy představují významný problém v potravinářství i klinické praxi. Mohou způsobovat širokou škálu onemocnění, od lehčích zažívacích potíží až po závažné infekce. Klíčovým krokem při řešení jakékoli nákazy je správná identifikace mikroorganismu, který ji způsobil – právě ta umožňuje určit zdroj infekce i zvolit vhodnou léčbu. Studenti se v tomto laboratorním projektu stanou mikrobiologickými „detektivy“ a pokusí se odhalit, která bakterie stojí za konkrétními příznaky onemocnění. V malých týmech budou pracovat s Petriho miskami obsahujícími typické zástupce klinicky a potravinářsky významných bakterií. Na základě popisu symptomů a výsledků jednoduchých diagnostických testů se pokusí propojit izolované mikroorganismy s konkrétním onemocněním a jeho zdrojem. Během práce se studenti seznámí se základy mikrobiologické praxe – naučí se kultivovat mikroorganismy, popisovat jejich morfologii, a bezpečně manipulovat s bakteriálními kulturami. Projekt podporuje logické uvažování, práci s daty a týmovou spolupráci. Zároveň ukazuje, jak se mikrobiologie propojuje s medicínou, potravinářskou praxí i ochranou veřejného zdraví a jak důležitou roli hraje při řešení reálných epidemiologických situací.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 8-20

Nabízené termíny: 

10.02.2026     13:00-17:00

11.02.2026     8:30-12:30

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Biochemie a biotechnologie

Antibiotická rezistence aneb blízká setkání s bakteriemi, které nás kolonizují

Bakterie se během evoluce neustále přizpůsobují nepříznivým podmínkám, aby získaly konkurenční výhodu v boji o živiny, prostor a přežití. Díky pozoruhodné genetické flexibilitě si vyvinuly řadu mechanismů, jak čelit toxickým účinkům sekundárních metabolitů jiných organismů, včetně antibiotik. Právě tato přirozená schopnost přizpůsobení je základem rozvoje antibiotické rezistence, která dnes představuje jednu z největších výzev moderní medicíny. V tomto laboratorním projektu studenti prozkoumají bakteriální osídlení lidské kůže a nosní dutiny. Nejprve si vytvoří mikrobiologický „otisk prstu“, aby zjistili, jak pestrá mikrobiální společenstva běžně žijí na kůži a proč má pravidelné mytí rukou či používání dezinfekce tak zásadní význam pro prevenci infekcí. Následně provedou i stěr z nosní sliznice, který jim umožní kvantifikovat celkový počet bakterií přítomných v této části těla. Zvláštní pozornost bude věnována druhu Staphylococcus aureus – mikroorganismu, který běžně kolonizuje část populace, ale za určitých okolností může způsobovat i závažná onemocnění. Studenti zjistí, kolik z nich je jeho přenašečem, seznámí se s jeho typickým vzhledem pod mikroskopem a zjistí, jak se hodnotí jeho citlivost či odolnost vůči různým skupinám antibiotik. Na modelových příkladech si ukážeme, jaké strategie stafylokok využívá k obraně před antibiotiky. Součástí projektu bude také pohled do budoucnosti antimikrobiální terapie. Studenti se seznámí s moderními a alternativními přístupy, například s využitím bakteriofágů nebo adjuvantní terapie, které mohou představovat naději v boji proti rezistentním patogenům. Tento projekt poskytne studentům praktický vhled do diagnostických metod používaných v mikrobiologických laboratořích a umožní jim lépe porozumět tomu, jak komplexní a dynamický je svět mikroorganismů, který nás obklopuje – a často i osidluje.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 15-20

Nabízené termíny: 

12.01.2026     8:30-12:30

14.01.2026     8:30-12:30

16.01.2026     8:30-12:30

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Biochemie a biotechnologie

Mikroplasty odhaleny! Pátrání po neviditelném znečištění

Mikroplasty – drobné částečky plastů neviditelné pouhým okem – dnes pronikají do všech koutů naší planety. Nacházíme je v půdě, vodě, rostlinách i člověku. Tato neviditelná zátěž představuje jednu z největších ekologických výzev současnosti a její dopady na přírodu i lidské zdraví jsou předmětem intenzivního výzkumu po celém světě. V rámci tohoto laboratorního projektu se studenti ponoří do světa environmentální analýzy a moderních metod detekce mikroplastů. Pomocí moderního laboratorního vybavení, jako je vakuová filtrace a optická mikroskopie, budou mikroplasty izolovat, vizuálně identifikovat, rozeznávat jejich tvary a barvy a pokusí se odhalit jejich původ v reálných vzorcích půdy a sedimentů. Seznámí se také s pokročilými analytickými technikami, jako je Ramanova a FTIR spektroskopie, které umožňují přesně určit chemické složení nalezených částic.Tento projekt studentům přiblíží aktuální metody environmentální analýzy a ukáže, jak moderní chemie přispívá k řešení jedné z nejpalčivějších ekologických výzev 21. století. Umožní studentům nahlédnout do práce výzkumníků, kteří se věnují ochraně životního prostředí a monitorování jeho kvality – a sami si vyzkouší, jaké to je, stát se součástí vědeckého týmu, který hledá odpovědi.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 10

Nabízené termíny: 

12.01.2026     8:30-12:30

12.01.2026     13:00-17:00

14.01.2026     13:00-17:00

15.01.2026     13:00-17:00

19.01.2026     8:30-12:30

19.01.2026     13:00-17:00

20.01.2026     13:00-17:00

21.01.2026     8:30-12:30

26.01.2026     8:30-12:30

26.01.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Environmentální inženýrství

Když jde o přežití, aneb jak se v přírodě z vody nepo….

Vydáte se s kamarády na trek a po cestě Vám dojde voda… nebo se chcete napít z té krásné studánky v horách? Pozor! I ta na pohled nejčistší voda nemusí být bezpečná! Naštěstí existují způsoby, jak si i v přírodě připravit vodu tak, aby se z ní člověk nepo…  A my vám ukážeme, jak na to. Vyzkoušíte si, jak vyrobit z PET lahve vlastní filtr, který odstraní nečistoty jako je hlína a písek. Potom si povíme, jak vodu upravit, aby byla bezpečná k pití. No a také se podíváme na zoubek tomu, co vlastně tyto zažívací potíže způsobuje. K tomu využijete mikroskop a nahlédnete pod pokličku mikrobiologické laboratoře, kde se stanovují tyto někdy až životu nebezpečné „brebery“. A když vás to bude zajímat, můžeme si povědět třeba i o tom, jak nás ohrožují léčiva ve vodě, nebo jak se dá z vody poznat, kde a jaké drogy právě frčí…

Samá voda, samá voda, přihořívá… Jo voda – to je věda! Zkrátka, voda není tak obyčejná, a už vůbec ne samozřejmá, jak by se mohlo zdát.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 10

Nabízené termíny: 

12.01.2026     8:30-12:30

12.01.2026     13:00-17:00

14.01.2026     13:00-17:00

15.01.2026     13:00-17:00

19.01.2026     8:30-12:30

19.01.2026     13:00-17:00

20.01.2026     13:00-17:00

21.01.2026     8:30-12:30

26.01.2026     8:30-12:30

26.01.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Environmentální inženýrství

Z friťáku do nádrže: Druhý život použitého oleje

Kam s olejem po smažení? Do výlevky rozhodně ne! Během laboratorního projektu si studenti vyzkouší, jak z použitého kuchyňského oleje vyrobit bionaftu – ekologické palivo, které může znovu pohánět motor místo toho, aby skončilo jako odpad. Studenti se naučí princip transesterifikace a osvojí si základní laboratorní techniky, jako je míchání reakční směsi, extrakce, separace a čištění produktu. Během experimentu krok za krokem projdou celým procesem výroby a na závěr porovnají vlastnosti své bionafty s běžnou naftou a budou diskutovat o jejich výhodách i omezeních. Odnesou si domů nejen vlastní vzorek vyrobeného paliva, ale také praktické zkušenosti a nové poznatky o udržitelných zdrojích energie a udržitelné chemii.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 10

Nabízené termíny: 

12.01.2026     8:30-12:30

12.01.2026     13:00-17:00

14.01.2026     13:00-17:00

15.01.2026     13:00-17:00

19.01.2026     8:30-12:30

19.01.2026     13:00-17:00

20.01.2026     13:00-17:00

21.01.2026     8:30-12:30

26.01.2026     8:30-12:30

26.01.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Zelená chemie

(Ne)bezpečný destilát: Spektroskopie v akci

Obsah obrázku snímek obrazovky, designObsah generovaný pomocí AI může být nesprávný.

Nebezpečné látky, jako je například methanol, které se mohou při nedokonalé destilaci nacházet v alkoholických nápojích, je možné odhalit pomocí řady moderních instrumentálních analytických metod. Jednou z nich je Ramanova spektroskopie, která dokáže měřit chemické složení vzorků dokonce přímo přes skleněné lahve, aniž by bylo potřeba je otevřít. Další důležitou metodou vibrační spektroskopie je infračervená spektroskopie v blízké infračervené oblasti (NIR FT-IR). Ta se uplatňuje nejen v laboratořích, ale i přímo v průmyslových provozech, kde slouží k rychlé kontrole kvality nebo monitorování výroby. Nukleární magnetická rezonance (NMR)pak poskytuje podrobnou informaci o molekulární struktuře a umožňuje detekovat i velmi malé množství sledovaných látek. V rámci laboratorního projektu si studenti připraví kalibrační řadu, provedou měření na moderních Ramanových, FT-IR a NMR spektrometrech a následně si vyzkouší sestavit kalibrační model založený na strojovém učení. Díky tomu získají nejen zkušenosti s měřením, ale také s vyhodnocováním reálných dat. Součástí laboratorního projektu bude také ukázka vnitřního uspořádání FT-IR spektrometru, při níž se studenti seznámí s principem funkce jednotlivých komponent a nahlédnou do světa spektroskopické instrumentace.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 8–12

Nabízené termíny: 

9.02.2026       8:30-12:30

10.02.2026     8:30-12:30

11.02.2026     8:30-12:30

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Analytická a forenzní chemie

Polymerní membrány: budoucnost separačních technologií

Membránové separační procesy představují moderní, energeticky nenáročnou a ekonomicky výhodnou alternativu k tradičním průmyslovým procesům. Uplatnění nacházejí také v medicíně (např. hemodialýza) nebo při úpravě “tvrdosti” vody (pivovary, barvírny), v potravinářství (sladká/slaná syrovátka) nebo při získávání methanu z bioplynu. V tomto laboratorním projektu se studenti seznámí s přípravou polymerních membrán a jejich testováním: i) při transportu vody membránou při různých vstupních tlacích, ii) stanovením propustnosti membrán pro plyny pro dělení vzduchu, nebo iii) pervaporací azeotropických směsí, které nelze rozdělit běžnou destilací. Dále si vyzkouší práci s heliovým pyknometrem pro zjištění hustoty membrán, provedou skenování povrchu membrán 3D bezkontaktním profiloměrem pro studium topologie povrchových vrstev membrán, zjistí charakter materiálu (kontaktní úhel), zda smáčí (hydrofilní) nebo nesmáčí (hydrofobní) vodní kapky, a vyrobí si polymerní nanovlákna pomocí metody elektrospinningu. Součástí projektu je také seznámení s přípravou nanočástic MOF (metal-organic frameworks), které se zabudovávají do membrán pro zlepšení jejich separačních vlastností. Za objev těchto unikátních materiálů byla v roce 2025 udělena Nobelova cena za chemii. Získané znalosti a dovednosti studentům umožní lépe porozumět principům membránových separací a vztahům mezi materiálovou strukturou a vlastnostmi membrán s příslušným separačním efektem. Projekt tak skvěle doplňuje teoretickou výuku chemie a fyziky a ukazuje, jak mohou vědecké principy fungovat v reálných aplikacích.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 8-12

Nabízené termíny: 

10.02.2026     9:00-12:30

11.02.2026     9:00-12:30

12.02.2026     9:00-12:30

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Fyzikální a výpočetní chemie

Laser jako nástroj moderní chemie

Obsah obrázku text, snímek obrazovky, diagram, GrafikaPopis byl vytvořen automaticky

Laser patří mezi nejzásadnější technologické objevy 20. století. Setkáváme se s ním v mnoha oblastech každodenního života – od čteček čárových kódů a průmyslového řezání materiálů přes lékařské a kosmetické zákroky až po využití ve vědeckém výzkumu. Ve fyzice a chemii má laser klíčovou roli zejména ve spektroskopii, kde s využitím Lambertova–Beerova zákona stanovujeme složení roztoku a koncentraci jednotlivých látek. V tomto laboratorní projektu se studenti naučí pracovat s jednoduchým laserem a seznámí se se základními vlastnostmi laserového záření, jako je intenzita a polarizace paprsku. Vyzkouší si, jak laserový paprsek poslat skrze optickou sestavu tvořenou zrcátky, čočkami, polarizátory či vlnovými destičkami, a pochopí, jak jednotlivé prvky ovlivňují jeho chování. Studenti změří intenzitu laserového záření, naučí se měnit průřez paprsku pomocí optických prvků a prozkoumat jeho polarizaci. Součástí projektu je také úvod do numerického modelování, které studentům umožní předpovědět průběh experimentu, porovnat teoretické výpočty s naměřenými daty a lépe porozumět tomu, jak se světlo chová v optických systémech. Získané znalosti a praktické dovednosti pomohou studentům lépe porozumět principům šíření světla i základním metodám optických měření. Projekt tak slouží jako atraktivní a názorné doplnění výuky fyziky a chemie.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 10

Nabízené termíny: 

10.02.2026     13:00-17:00

11.02.2026     13:00-17:00

12.02.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářské studijní programy Chemie, Fyzikální a výpočetní chemie

Mikrosvět v přímém přenosu: když elektrony vytváří světlo

Jak vzniká světlo a co mají společného elektrony, LED diody, zářivky, lasery nebo dokonce polární záře? Tento laboratorní projekt studentům srozumitelně přiblíží základní fyzikální principy, na nichž stojí nejen většina současných světelných zdrojů, ale také moderní elektronické a optické technologie. V úvodní části se studenti seznámí s elektronem a jeho chováním v elektrickém a magnetickém poli. Pomocí Wehneltovy trubice uvidí, že dráhu elektronů lze řídit a že při srážkách s atomy mohou elektrony předávat energii a vyvolávat emisi světla. Na tento jev naváže pozorování spekter výbojek naplněných různými plyny, kde studenti zjistí, že složení látky ovlivňuje barvu vyzářeného světla. Následně si vyzkouší, jak struktura polovodiče určuje barvu světla u LED diod, a pochopí tak, proč různé LED svítí jinak. V závěrečné části si studenti sestaví vlastní jednoduchý laser, na jehož příkladu si objasní princip řízené emise a fungování laserových světelných zdrojů. Projekt propojuje klasickou i moderní fyziku a ukazuje, že jevům stojícím za běžnými technologiemi kolem nás lze snadno porozumět, když nahlédneme do principů fungování mikrosvěta.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 8-15

04.02.2026     8:30-12:30

04.02.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářské studijní programy Fyzikální a výpočetní chemie, Analytická a forenzní chemie, Chemická kybernetika, Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství, Chemické inženýrství a bioinženýrství, Chemie

Signál základ života: fyzika lidského vnímání a diagnostiky těla

Živý organismus je fascinující systém, který neustále reaguje na podněty z okolního i vnitřního prostředí. Cílem laboratorního projektu je ukázat, že fyzikální zákony stojí v pozadí mnoha biologických procesů, bez nichž by život nemohl fungovat – a zároveň tvoří základ řady moderních diagnostických metod. Studenti nahlédnou do světa fyzikálních signálů v lidském těle, pochopí, jak vznikají, jak se šíří a jak na ně náš organismus reaguje. V průběhu laboratorního projektu se seznámí s vybranými projevy lidských smyslů i s metodami, které dnes běžně využívá lékařská praxe. Prakticky si vyzkoušejí vnímání zvuku (frekvenční rozsah) a světla (černobílé a barevné vidění, vidění za tmy), použití ultrazvuku k vyšetření vlastního těla (USG), detekci elektrických impulsů srdce (EKG) včetně interpretace, a pokud to čas dovolí, tak i elektrickou impedanci pro odhad složení svého těla nebo optické měření saturace kyslíku v krvi. Projekt propojuje biologické chování organismu s fyzikálními principy, které je určují. Studenti tak získají nejen konkrétní experimentální dovednosti, ale také hlubší porozumění tomu, jak fyzika umožňuje „nahlédnout do těla“ a proč jsou tyto metody nepostradatelné v moderní medicíně.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 8-15

28.01.2026     8:30-12:30

28.01.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářské studijní programy Fyzikální a výpočetní chemie, Analytická a forenzní chemie, Chemická kybernetika, Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství, Chemické inženýrství a bioinženýrství, Chemie

AI chatboti – nebojte se programování

Zažijte, jak může vypadat práce s umělou inteligencí — bez stresu z kódu, ale s jasným cílem naučit se praktické dovednosti. Ve čtyřhodinovém projektu v kybernetické laboratoři vás provedeme světem moderních AI chatbotů. Naučíte se, jak s nimi efektivně komunikovat, jak získat užitečné výstupy pro školu, projekty i osobní rozvoj a jak vám mohou pomoci vytvořit jednoduchou miniaplikaci nebo skript. Programování pro vás přestane být tajemnou disciplínou - poznáte ho jako nástroj, se kterým lze logicky pracovat, experimentovat a tvořit. Projekt je navržený tak, aby byl otevřený všem - úplným začátečníkům i těm, kteří si chtějí jen ověřit, co se za současným AI boomem skutečně skrývá. Přijďte objevit, že technologie nejsou překážkou, ale prostředkem, jak rozšířit své možnosti, zvýšit vlastní efektivitu a získat náskok v digitálním světě.

Maximální kapacita pro skupinu studentů: 20

14.01.2026     13:00-17:00

19.01.2026     13:00-17:00

Projekt má vazbu na bakalářský studijní program Chemická kybernetika

Jak se přihlásit?

Přihlašování bude spuštěno v období 15.12.-20.1.2026  nebo do naplnění kapacity pro nabízené termíny

 

Organizační informace:

Projektové aktivity jsou nabízené zdarma.

Projektové aktivity jsou určené pouze pro organizované skupiny studentů středních škol.

Projektové aktivity budou realizované podle zájmu středních škol, 2x ročně v předem stanovených termínech (zpravidla v květnu/červnu a v lednu/únoru), a to v dopoledních a odpoledních blocích, po dobu 4 hodin.

Každá střední škola se může přihlásit pouze na dva termíny. Přihlášky pro další termíny budou možné, pokud nebude naplněná kapacita.

Přihlašování na projektové aktivity provádí odpovědný vyučující, přihlašování jednotlivců není možné.

Maximální počet studentů se odvíjí podle kapacity jednotlivých nabízených projektových aktivit. Minimální počet přihlášených studentů je 8.

Minimální věk studentů nutný pro absolvování projektových aktivit je 16 let.

Informace k BOZP k prostudování před účastí na projektové aktivitě:

Během projektové aktivity je nutné se řídit dokumentem Bezpečnostní zásady pro organizované návštěvy pracovišť VŠCHT Praha, vydaným Oddělením bezpečnosti práce a prevence rizik. Tento dokument si, prosím, dopředu důkladně prostudujte a seznamte s jeho obsahem své žáky.

Pokud budete mít jakékoliv dotazy, ozvěte se nám!


Máte zájem o obohacení výuky s využitím materiálů zaměřených na čtyři tematické bloky - Potraviny a zdraví, Potraviny a udržitelnost, Věda o potravinách a potravinový systém, Práce a kariéra v zemědělství a potravinářství - které nabízí program FoodEducators? Najdete je ZDE

  ◳ FoodEducators a EIT Food_podélně (png) → (šířka 450px)

Aktualizováno: 15.12.2025 09:42, Autor: Magdalena Birnbaumová Pulkrabová

Kontakt

Monika Tomaniová

Koordinátor projektových aktivit Poznej vědu v akci

Email: poznejveduvakci.fpbt@vscht.cz

Telefon: 731 625 010

×


VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Fakulta potravinářské a biochemické technologie
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi